Střední část desek | Housle Lanc

Střední část desek

Za střední část desek považuji plochu mezi dvěma kmitnami, které
se při velice zjednodušeném uvažování a výpočtu z chvění tyčí a desek
stanoví následovně:
Číselná hodnota 0,22 z určité délky, kupř. tyče, představuje
vzdálenost čistého uzlu a hodnota 0,44 vzdálenost kmitny. Při aplikaci
na housle o délce korpusu 355mm a menzuře desky 195mm lze určit
přibližnou vzdálenost horní a dolní kmitny.

Horní kmitna bude ve vzdálenosti 195 . 0,44 = 86mm.
Dolní kmitna ve vzdálenosti (355 – 195) . 0,44 = 70mm.

Mezi těmito dvěma kmitnami dělám stejnou tloušťku desek, a to v
podélném pásu o šířce přibližně střední vzdálenosti mezi effa otvory.
Kolem kmiten se už desky začínají zeslabovat ke zvolené tloušťce okrajů.
Důležité je podélné proměření a zpracování desek. Proměření a
zpracování v příčném směru je obvyklé a méně důležité.
V těchto mých názorech se vůbec neuvažuje o tzv. „akustických
křivkách“, protože jsou druhotné. Kdysi vznikly tak, že u výborně
znějících houslí se desky po otevření korpusu opatřily nakreslenou kupř.
centimetrovou sítí jako při kopírování obrazů a v průsečících síťových
čar se změřily tloušťky desek. Stejné hodnoty tlouštěk se pak vzájemně
spojily čarami, které tak vytvořily ony známé „akustické křivky“. Tyto
křivky jsou houslaři přímo zbožňovány a považovány za jediný základ
výborného zpracování desek. Jsou dokonce utajovány jako bůhví jaké
tajemství. Ovšem nebere se v úvahu, že to platilo jen pro určité housle,
určité dřevo a určitou stavbu. Byla tu i určitá forma, effa, trámec,
výška lubů a vzájemný poměr tlouštěk a tak, i když to může být pomůcka,
je to pomůcka zavádějící. Odvádí od tvůrčího přístupu k akustickému
řešení, ke kterému nezbytně patří i průběžné experimentální práce. Při
konstrukci desek je důležité vyřešit ještě další záležitosti. U víka
umístění a postavení otvorů effa a jejich délku a dále basový trámec. U
dna zas volbu tloušťky desek v okrajích a u „C“ výřezů.