Housle Lanc

Housle jsou jedním z nejgeniálnějších výtvorů lidského ducha ve své jednoduchosti a nemožnosti na nich cokoli při jejich dokonalosti změnit k lepšímu…

Václav Lanc

Případ a zároveň příklad jednoho seřízení houslí

Jednou jsem opravoval a upravoval housle „Carlo Testore 1741″. Po opravě jsem nástroj seřídil podle své metody na jeho optimum. Při pozdějším poškození nástroje v podobě menší praskliny na vrchní desce nejspíše vlivem přílišného sucha, nechal majitel nástroje udělat opravu u mistra houslaře, jehož kvality znal, v místě, kde se právě nacházel. A byl to skutečně výborný houslař. Při velmi dobře provedené opravě byla však vyměněna jak původní kobylka, tak i duše. Podle vyjádření majitele ale houslím po opravě něco scházelo. Nehrály prý jako dříve. Tak se housle zase dostaly ke mně, ke kontrole. K ní jsem použil právě předešlý graf (výše uvedenou rovnici) váhové závislosti mezi kobylkou a duší.

Váha mojí původní kobylky byla l,8 g
– váha nové l,9 g.

Váha mojí původní duše byla 0,65 g
– váha nové 0,75 g.

Můj původní činitel optima byl 1,170
– nový 1,425.

Kdybychom si to představili v procentech, pak moje původní seřízení bylo 17 % od ideální hodnoty 1, a nové seřízení o 42,5 %. Protože onen houslař naštěstí majiteli původní kobylku a duši vrátil, bylo snadné uvést vše do původního stavu, se kterým byl majitel, tak jako předtím, spokojen.

Přestože se u kobylky a duše jednalo o rozdíly řádu desetin gramů, výsledek byl patrný. V těch případech, kde velikost činitele optima dosahuje běžně náhodných hodnot 1,6 až 2, jsou rozdíly v kvalitě až neuvěřitelné. Lze to vysvětlit tím, že při velikosti amplitud chvění desek kolem 0,02 až 0,05 mm, je při rychlostech kmitočtů váha kobylky a duše naprosto rozhodující pro ozev a kvalitu nástroje. Váha nesmí být nikdy brzdou. Jedná se tu vlastně o hybnost hmoty z dynamiky.

Housle Lanc